Ohlédnutí za naší poutí

,,Mami, napiš něco na naše stránky. Poslední článek je už starý."

Dobrá, něco vymyslím. Vzpomínám si na to, jak jsem se na pouť jako dítě dlouho a moc těšila. Při sklízení brambor z našeho pole jsme s kbelíky v rukou a v předklonu nadšeně sledovali, jaké kolotoče se plíží po silnici ve směru od Březolup, kde bývala pouť před tou naší březnickou. Nezapomenu na naši babičku, která s námi na pouť chodila. Ani na tatínka, který nám naopak chodil naproti, když už se setmělo a nás ještě nebylo... To jsme byli ještě malí a pouť, to byli pro nás hlavně ,,šamani" (kolotoče a střelnice).

Vím, že současné děti to těšení mají podobné. Pouť, to nejsou ale jen kolotoče. Zkoušky na pouťovou mši si letos vzaly na starost starší holky - od výběru písní, jejich nácvik přes zapojení více hudebních nástrojů než obvykle až po samotné zpívání na nedělní Svatováclavské mši. Klobouk (nebo aspoň nějakou tu hučku) dolů! Děkuji. Jste skvělí! Buďte i nadále!!

A nakonec malé upozornění. Čtvrteční zkoušky zrušeny nebyly (tedy prozatím). Přesto se nás po pouti schází nějak podezřele málo. Že by se objevily nějaké komplikace? Přijďte - vyřešíme.

                                                                                                   Hanka Miklová, vedoucí scholy